Na pohádách jsem doslova vyrostlal.Už jako malé holčičce mi moje mamča četla pohádky.
A čemu se budu v tomto článku vlastně věnovat ?.Tomu , co mě nanich hrozně rozčilovalo , které z nich jsem milovala a co mně na nich vadí dnes :
1.Až do teď nechápu , jak může mít Brouček všechny polívčičky nejradši.
2.Jako malá jsem měla jednu dobu hrůzu koukat se na Krtečka , protože ukradl se svými kamarády melouny a ten pán je pak honil s nožem.
3.Naprosto mě rozčiluje blbost Medvídka Pu)
4.Až do mých pěti let jsem skončila ve Sněhurce před tím , než tam přišla zlá královna.
5.Naprosto nejhorší zážitek mám ovšem z Dášenky - U toho jsem celou dobu brečela.
A abych nemluvila jen o věcech , který se mi nelíbily :
Naprosto jsem zamilovaná do včelých medvídků a Pučmelouda.
Miluju večerníček Krisáci (hlavně toho trpaslíka)
Měla jsem ráda Makovou panenku a motýla Emanuela a na další si teď už asi nevzpomenu.
Ovšem dnešní pohádky mi příjdou trochu , jako vymývače mozků malých dětí.
1.Teletabís (ty byly už i za mě - nehorzná kravina)
2.Prasátko Pepina ( Tohle jsem já chro , tohle je můj brácha chro , tohle je můj táta chro chro a tohle moje máma chro chro - vám to třeba příjde vtipný ,ale můj malej bratránek jednu dobu říkal na otázku jak se jmenuješ : já jsem Honzík chro !)
3.Taková Dáda Patrasová a mnoho mnoho dalších..





